CZ Biom – České sdružení pro biomasu

Domů > Tiskové zprávy > Komentář k úniku digestátu na Slovensku

7/2/2020: Komentář k úniku digestátu na Slovensku

Vyjádření CZ Biom k situaci popsané v článku Ekologická havárie na Slovensku, do přírody unikl digestát na serveru Novinky z 6.2.2020

Média přinesla zprávu o úniku digestátu z areálu bioplynové stanice v obci Čabradský Vrbovok na středním Slovensku. Podle informací z médií uniklo 3000 metrů krychlových digestátu. Únik velkého množství digestátu je potřeba řešit jako každou havárii a snížit negativní dopad na daném místě. Je však nutné dodat, že digestát je biologického původu. Nejde o událost srovnatelnou s únikem například ropných produktů. Považujeme proto za důležité korigovat dvě nepřesnosti uvedené ve zprávě na serveru Novinky. Dlouhodobé skladování rozhodně z digestátu nevytváří nebezpečnou látku. Digestát také běžně neobsahuje riziková množství těžkých kovů. Podobná havárie je navíc velmi málo pravděpodobná bez chyby na straně obsluhy.

Adam Moravec, vedoucí sekce bioplyn v CZ Biom, řekl: „Pokud mi je známo, v Česku se v takovém rozsahu nic podobného dosud nestalo. Digestát se skladuje nejčastěji v monolitických betonových jímkách, podobně jako kejda. Nikým nezaviněný únik je jen obtížně představitelný. Nevím, co přesně se na Slovensku stalo. Bioplynová stanice snad měla být odstavena a bez obsluhy. Mohu se jen domýšlet, proč se digestát dostal tam, kam neměl.”

Digestát vzniká jako vedlejší produkt výroby bioplynu v bioplynových stanicích. Jde o tekutý zbytek z hmoty, která do bioplynové stanice vstupuje, jako je například kejda, senáž, kukuřice apod. Zemědělci, kteří bioplynové stanice provozují, digestát používají jako žádoucí organické hnojivo na polích. Podobně jako kompost nebo hnůj.

Při běžném používání je digestát výbornou náhradou průmyslových hnojiv. Přispívá také k návratu organické hmoty zpátky na zemědělskou půdu. Svým složením je digestát komplexní hnojivo obsahující jednak hnojivé složky tak i stopové prvky. Oproti kejdě má výrazně menší agresivitu vůči okolí. Pokud se digestát používá podle pravidel, je nesporně přínosný pro životní prostředí. Vysoká koncentrace digestátu při podobné havárii je jediný problém, který však lze bez velkých dopadů na životní prostředí vyřešit.

Podle dostupných vědeckých poznatků a dlouhodobého pozorování vlivu digestátu na půdu lze jednoznačně potvrdit jeho pozitivní vliv na půdu. Digestát běžně neobsahuje riziková množství těžkých kovů. Pokud je obsah těžkých kovů nadlimitní, je případný problém na straně vstupních substrátů. Proto jsou substráty náchylné na překročení limitů pravidelně kontrolovány. V případě aplikace např. kalů jsou odebírány i vzorky půdy a aplikace je precizně plánována. V tomto směru jsou to sami zemědělci, kteří aktivně brání svou půdu a nedopustí, aby se záměrně poškodila.

Kontakt

Adam Moravec, vedoucí sekce bioplyn, CZ Biom – České sdružení pro biomasu

Email: moravec@biom.cz 

Tel.: +420 602 858 977‬

Web: www.czbiom.cz